K tomu, aby jste z hrubého materiálu udělali poutavý, zajímavý a informačně hodnotný film stačí trocha základních vědomostí.
Aby jste zaujmuli diváka, musíte chytrými střihy vytvořit napětí a okořenit film vhodnými efekty. I pouhým kombinováním záběrů v různém pořadí můžete vytvořit různé efekty. Správně zvolený zvuk (ať již se jedná o původní zvuk, komentář nebo hudební doprovod) může ještě mnohem více umocnit dojem zvolených obrazových sekvencí.
I když můžete mnoho věcí změnit při střihu, měli by jste uvažovat o výsledném filmu už při natáčení. Nic není tak frustrující, jako zjištění během editace, že některý záběr je z jiné strany než potřebujete nebo dokonce úplně chybí.
Není nutné mít vždy vypracovaný rozpis pro natáčení, ale u velkých projektů to může být velice užitečné. Takový rozpis může být jednoduchý nabo komplexní, jak budete chtít. Od prosté soupisky plánovaných scén až po detailní popisy úhlů záberů, nasvícení, rekvizit a podobně.
Příklad rozpisu:
|
Titul: |
||||
|
č. |
Pohled kamery |
Text / Audio |
Trvání |
Datum |
|
1 |
Jackův obličej s helmou, kamera se vzdaluje |
“Jack jede svůj první závod...”. Hluk motorů v pozadí |
11 s |
úterý 22.6. |
|
2 |
Na startovní čáře, pohled závodníka, kamera je nízko nad zemí. |
V hale hraje hudba, hluk motorů. |
8 s |
úterý 22.6. |
|
3 |
Přichází muž se startovací vlajkou, kamera stojí, muž odchází. |
“A jedeme!”. Přidat startovní signál |
12 s |
úterý 22.6. |
|
4 |
Jack na startu zepředu, kamera ho sleduje, nyní je vidět zezadu. |
Hudba z haly již není slyšet, místo ní hraje stejná skladba z CD. Hluk motorů. |
9 s |
úterý 22.6.
|
|
5 |
... |
|
|
|
Používání různých perspektiv
Důležitá událost by měla vždy být natáčena z několika perspektiv. Později, během střihu můžete volit a kombinovat nejlepší pozice kamery. Vědomě natáčejte události z více pohledů (nejprve klaun v cirkuse, potom také smějící se diváci z pohledu klauna). Zajímavé věci se mohou dít také za protagonisty a nebo mohou být protagonisté vidění z opačné strany. Tyto věci Vám pomohou později, když se budete snažit vybalancovat film.
Detaily
Nepodceňujte detailní záběry na důležité věci nebo osoby. Detaily obyčejně vypadají na televizní obrazovce mnohem lépe než celky a také jsou mnohem lépe využitelné v postprodukčních efektech.
Celky a polocelky
Celky slouží k seznámení diváka se situací a dějištěm akce, nicméně mohou být použity i k vyplnění delších scén. Když přejdete z detailu k celku, divák nevidí detaily a je tedy mnohem jednodušší učinit chronologický skok. Polocelek také dokáže částečně odvést pozornost od akce.
Celé akce
Vždy natáčejte záběry od začátku do konce, zkrátit je můžete vždy, prodloužit již nikdy.
Prolínačky
Správné nastavení doby trvání vyžaduje praxi. Dlouhé akce není možné točit najednou a proto musí být reprezentovány v sestříhané podobě. Nicméně střihy by na sebe neměly poutat pozornost, proto se používají prolínačky. Dokážete pomocí nich rozbít pozornost diváka a můžete nepozorovaně přejít do jiného záběru. Divák si to přitom třeba ani neuvědomí.
Prolínání obrazů by mělo podtrhovat myšlenku filmu, musí být přirozené, jinak bude divák zmatený.
Logické pořadí akcí
Záběry pospojované během editace spolu musí souviset, tak aby co nejlépe vyjádřily myšlenku. Diváci nebudou schopni pochopit děj, pokud nebude sled záběrů logický. Pozornost získáte rychlým, zajímavým začátkem, potom již jí stačí jen udržovat. Diváci ztratí zájem nebo se stanou dezorientovanými, pokud budou záběry poskládány za sebou v nelogické pořadí a nebo chronologicky špatně. Také příliš hektické tempo diváka unaví. Motivy scén jdoucích za sebou by se od sebe neměly příliš lišit.
Udržujte kontinuitu
Kontinuita je důležitá, za hezkého, slunečného počasí nemohou herci chodit s otevřenými deštníky.
Tempo střihů
Tempo střihů výrazně ovlivňuje náladu filmu. Doba trvání záběru je také jedna z metod jak upravit myšlenku.
Vizuální nesrovnalosti
Vyhýbejte se nesrovnalostem (v jednom okamžiku je osoba v levé polovině záběru, hned nato v pravé nebo v jednom záběru s brýlemi, v druhém bez nich)
Nespojujte švenky
Neměli by jste spojovat švenkované záběry, pokud to chcete udělat, měly byt mít alespoň stejné tempo a směr.
(Tato pravidla neplatí vždy pro experimentální filmy a videoklipy)
1. Nespojujte scény, kde se kamera pohybuje. Švenky, transfokace a jiné záběry by měly být odděleny statickými záběry.
2. Po sobě jdoucí záběry by měly být natáčeny z rozdílných pozic kamery.
3. Sekvence obličejů by měla být natáčena pokaždé z jiného úhlu.
4. Při natáčení budov měňte perspektivu.
5. Střihy dělejte ve chvíli, kdy se v obraze něco pohybuje, diváci tím budou upoutáni a téměř nepostřehnou střih.
6. Dělejte harmonické střihy, vyhněte se násilným přechodům.
7. Čím méně pohybu je v záběru, tím by měl být kratší. Záběry s rychlým pohybem mohou trvat déle.
8. Dlouhé záběry, které mají více obsahu by měly být ukazovány déle.
Sestavení záběrů v určitém pořadí Vám umožní předat divákovi zprávu, kterou nechcete a nebo nemůžete říci vlastním obrazem. Existuje šest metod jak předat zprávu střihem:
Asociativní střihy
Záběry jsou za sebou seřazeny tak, aby tvořily asociaci, ale vlastní zpráva není obrazem řečena (například muž sází na dostizích a v dalším záběru jej vidíme kupovat luxusní automobil)
Paralelní střihy
Dvě akce jsou znázorněny najednou. Film skáče z jedné na druhou, záběry jsou stále kratší a kratší až do vyvrcholení ( například dvě auta jedoucí vysokou rychlostí každé z jedné strany se nakonec setkají na křižovatce)
Kontrastní střihy
Film zcela záměrně přeskočí na úplně odlišný záběr (turista leží na pláži, další záběr ukazuje hladovějící děti)
Nahrazující záběr
Děj, který nemůžete nebo nechcete ukázat může být nahrazen symbolickým záběrem jiným (místo porodu dítěte je ukázána kvetoucí květina)
Příčina a následek
Záběry, které by samy o sobě nedávaly smysl (muž se hádá se ženou a v dalším záběru spí pod mostem)
Střihy přes formu
I když se liší svým dějem, jsou si dva po sobě jdoucí záběry podobně vizuálně (například mají stejné barvy, tvary, pohyb)
Hudební doprovod
Tvorba hudebního doprovodu a komentáře je umění, ale dá se naučit. Samozřejmně není jednoduché vyrobit profesionální komentář, ale stačí dodržovat některá pravidla. Komentář by měl být krátký, informativní a měl by znít přirozeně. Není dobré ani huhlat, ale ani příliš důkladně artikulovat.
Zkraťte komentáře
Obecné pravidlo zní: Neříkejte TO, když TO můžete ukázat. Obrázky by měly hovořit samy za sebe a je zbytečné mluvit o věcech, které jsou pro diváky evidentní.
Zachovejte původní zvuky
Mluvený komentář by měl být smixován s originální hudbou tak, aby byly stále slyšet alespoň podkresově původní zvuky. Přirozený zvuk je součástí videa a neměl by být úplně odříznutý.
Pokud je to možné, měla by být původní audiostopa zachována, jen je dobré překrýt místa, kde se ozývají zvuky nesouvisející s obrazem (za kamerou projelo auto, nárazový vítr bouchá do mikrofonu)
Zvolte vhodnou hudbu
Vhodná hudba dodá Vašemu dílu profesionální lesk a můžete s její pomocí posílit myšlenku filmu. Sledit dobře obraz s hudbou je časově náročná práce, ale vyplatí se.
Titulky by měly být informativní, popisovat dění ve filmu a měly by budit zájem. S titulkovačem TitleDeko jste naprosto neomezení ve své kreativnosti. Zde je několik příkladů jak maximálně zefektivnit titulky:
Používejte krátké, výstižné titulky
Titulky by měly být stručné a vyvedené ve velkém, dobře čitelném písmu.
Barvy titulků
Následující barevné kombinace jsou dobře čitelné: bílá-černá, žlutá-černá, bílá-zelená. Buďte opatrní při kombinování bílých titulků s černým pozadím, některé videosystémy nejsou schopny reprodukovat dostatečně věrně obraz s kontrastním poměrem větším než 1:40.
Čas zobrazení
Pravidlo: Titulek by měl být na obrazovce tak dlouho, aby se dal dvakrát přečíst. Počítejte přibližně 3 sekundy na titulek s deseti písmeny a další sekundu za každých 5 písmen navíc.
Zvažte také použití jiných než postprodukčních titulků. Například směrové tabulky, názvy ulic nebo titulky v novinách mohou zaímavě obohatit Váš film.